Projev kandidáta na předsedu ODS Edvarda Kožušníka na kongresu v Olomouci

zpět na výpis aktualit

Přidáno: 18.01.2014

Vážené delegátky, vážení delegáti, milí hosté, drazí přátelé.

Rozhlížím se po sále a marně hledám některé známé tváře… Se smutkem na srdci zjišťuji, že řada tradičních účastníků našich kongresů nás opustila.

Některé jsme naší neochotou k otevřené diskusi vyštvali a jiné jsme pro jistotu ani nepozvali.

Politickou diskusi jsme pak proti naší demokratické tradici přesunuli až za volbu vedení. Je proto na místě se ptát QUI BONO?

Máme snad z něčeho strach?!! Bojíme se slyšet hořkou pravdu?

Chceme si snad dále lhát do kapsy? Vlastně se nic neděje, jenom jsme prohráli volby a skončili v opozici, uděláme na kongresu facelift a pojedeme dál…

Tak to však není! Již není čas na sezení v kupé se zataženými záclonkami. Jsme na odstavné koleji v nepojízdném vagónu, do kterého zatéká. Lokomotiva je sešrotována a výhybky vedoucí na hlavní koridor zrezivěly.

Máme nyní jen tři možnosti.

Vyhrnout si rukávy, využít zachovalé podvozky ze starých vagónů a sestrojit zcela nový vlak, včetně úplně nové lokomotivy.

Nebo ještě chvíli sedět v odstaveném vagónu, zatopit si a čekat až se i ten odstavený vagón zcela rozpadne.

Někteří možná očekávají, že budou moci přesednout na jiný projíždějící vlak. Ty však musím zklamat. U našeho odstaveného vagónu nikdo ani nepřibrzdí.

Situaci, ve které se dnes nacházíme, jsme si zavinili jenom my sami.

A to proto, že jsme neslyšeli nebo nechtěli slyšet vzkazy našich bývalých předsedů, kteří zde dnes s námi bohužel nesedí.

A že těch výzev k zatažení záchranné brzdy jsme v posledních letech slyšeli požehnaně…

Vážené delegátky, vážení delegáti. Nechci tady sypat sůl do nezahojených ran. Ale ruku na srdce. Kdo z nás měl na minulém kongresu dost odvahy zatáhnout za onu pomyslnou záchrannou brzdu? Ti, co se o to alespoň pokusili, byli nakonec nedůstojně odejiti se stigmatem „trafikant“. Na dveře Strakovy akademie se pověsila cedulka VLÁDNEME, NERUŠIT, nasadily se klapky na oči a jelo se dál.

Důsledek? Ztratili jsme veškerou důvěru a to i v sebe sama. Přestali jsme věřit, že ODS jako jediná porevoluční, autentická pravicová strana dokáže obhájit principy, na nichž byla na tomto místě před téměř třiadvaceti lety založena. Hodnoty, vetknuté do našich programových dokumentů, se pro nás staly jen prázdnými slovy. Politiku jsme ponížili na politikaření a vládnutí na provozní, technokratickou operativu.

Ve straně jsme se začali kádrovat.

Nedůvěra uvnitř ODS se nutně musela projevit na nedůvěře k ODS. Ta byla podpořena vyprcháním reformního étosu a nenaplněných reformních očekávání.

Stále jsme, co do počtu volených zástupců zejména na obcích a na krajích, největší pravicovou politickou stranou. Všichni jak tady sedíme, si uvědomujeme, že tato situace nebude mít dlouhého trvání.

V sérii nevýher, neproher či totálních porážek, které jsme utrpěli v posledních čtyřech letech, jsme zapomněli, co je cílem politické strany. Je to vítězství ve volbách!!! Kdo tvrdí, že cíl politické strany je něco jiného. Účelově lže. ODS jako hybná, autentická pravicová síla české polistopadové politiky může být jen SILNÁ nebo MRTVÁ!!!

Nic mezitím neexistuje.

Americký otec zakladatel Benjamin Franklin to vystihl slovy: „Je-li cílem života jen dál žít a vegetovat, pak takový život nemá smysl.

Vážení členové ODS. Jedinou možností, jak se dostat z odstavné koleje zpátky na hlavní politický koridor, je navrácení důvěry. Té se nám však nedostane výměnou jedné či dvou tváří ve stranickém vedení a kosmetickými organizačními změnami.

Nezapomeňme, že věřitelé mají obvykle lepší paměť než dlužníci.

A my toho našim někdejším voličům dlužíme sakra hodně!

Upřednostňovat kontinuitu před diskontinuitou je v našem případě zahrávání si s ohněm. Když hovořím o nutnosti sestavit nový vlak na starých podvozcích, rozuměj naší členské základně, mám na mysli opravdu nový vlak.

Tento kongres by měl zvolit krizové vedení, které v červnu svolá nový kongres, na kterém předloží komplexní reinženýring fungování strany a relaunch politiky ODS, včetně redefinice programu.

Všechny škarohlídy upozorňuji, že když hovořím o redefinici programu, nemám tím, prosím, na mysli ustupování od našich ideových postulátů.

Červnový kongres by měl představit nezbytnou volební strategii, jak pro několikeré další volby, tak pro účinnou opoziční práci ve Sněmovně. Těžiště reálné politiky ODS se však stejně jako na začátku tisíciletí musí přesunout na obce a na naše starosty. Je to přesně to místo, kde dnes ještě stále dokážeme účinně uplatňovat politiku ODS. A právě mravenčí prací na obcích můžeme veřejnosti prokázat, že stále dokážeme dělat poctivou pravicovou politiku.

Zcela od základu se musí změnit vnitřní fungování strany. Centrála strany musí mít větší možnosti zasahovat do rozhodovacích procedur o politických věcech v regionech. Na stranu druhou každé zásadní rozhodnutí v centrále musí projít vnitřní oponenturou v regionech. Musíme dát zapomenout dosavadnímu fungování výkonné rady. Ta se musí ve své nové, redukované formě více přiblížit dnešnímu vnímání grémia. Výkonná rada má být výkonná a její členové přijímat úkoly od předsedy. Obdobné změny musí potkat fungování regionálních a oblastních rad. Předseda musí začít skládat účty v pravidelných čtvrtletních cyklech a nikoliv jen na volebních kongresech, jak tomu bylo doposud.

Přizpůsobit vnitřní fungování strany dynamice doby, která s sebou spolu s novými technologiemi nese zcela nové vzorce komunikace, považuji za naprosto nezbytné.

Povinností nového předsedy musí být reaktivace naší členské základny. Umožnit všem členům ODS zapojit se do tvorby programu.

Počet našich členů v posledních letech setrvale klesal. Předchozí vedení se sice utěšovalo odlivem černých duší, nicméně z vlastního okolí vím, že nás opustil celý zástup slušných lidí. Vedle toho vnímám také trend ústupu stran se širokou členskou základnou. Být straníkem dnes není IN. Aby nás však někdo veřejně podporoval, není třeba, aby měl stranickou průkazku. Politické strany, které na nové prostředí nezareagují větší otevřeností, ZANIKNOU!

Zejména v programové tvorbě musí přestat platit pravidlo, že program vzniká za zavřenými dveřmi stranického sekretariátu. Nastal také čas přemýšlet o otevřených primárkách. To, že na kandidátky vpustíme respektuhodné občany bez stranické průkazky, nás neoslabí, ba naopak posílí v očích našich voličů. Ostatně případ mého protikandidáta je toho důkazem.

Právě tím, že se otevřeme, ukážeme veřejnosti, že ODS je stranou slušných a odpovědných občanů.

ODS musí znovu nabýt ztracenou sebedůvěru. Jen navrácená sebedůvěra nám vrátí důvěru a schopnost opět vítězit.

Obroda ODS bude bolestná a budeme při tom potit krev. Musíme vyrazit za voliči a opět je přesvědčit, že hodnoty, na kterých jsme naši stranu v devadesátých letech postavili, mají smysl.

ODS je tou silou, která tyto hodnoty dokáže účinně hájit.

Musíme navrátit důvěru našich voličů v to, že naše hodnoty a zájmy voličů, nezpronevěříme při první příležitosti za pozlátko vládních limuzín a komfort ministerských kanceláří.

Musíme voliče přesvědčit, že dokážeme dělat slušnou pravicovou politiku, že politika ODS je službou občanům, a ne malou domů některým politikům či podnikatelským skupinám. Obrozená ODS neupřednostňuje zájmy svých voličů před partikulárními zájmy!

Obrozenou ODS stojí za to volit!!!

Vážení kolegové, drazí přátelé, každá strana potřebuje své ideology, každá strana musí mít analytiky, odborníky, politology. Bez nich není stranou připravenou na souboj ve volbách a na dlouhodobé působení.

Politická strana krátkodobě přežije bez struktury, bez elit, bez peněz i bez konkrétního programu. Nepřežije ale příští volby bez vize, bez étosu a bez charismatického, hodnověrného a silného vůdce!!!

Budoucí vedení strany, má-li být dělné, se neobejde bez erudovaného ekonoma, ideologa a zahraničně-politického experta. Jedním z takto vyprofilovaných místopředsedů by měla být žena. Zvolené vedení musí představovat plně kompatibilní, vzájemně se doplňující TÝM.

Obrozená ODS nesmí rezignovat na roli silné a kompetentní opoziční strany, odpovědně se připravující na převzetí moci. Sestavení akceschopné stínové vlády a důsledné ostřelování vládních pozic proto považuji za zcela automatické.

A nový předseda? Ten musí být v prvé řadě krizovým manažerem, musí být odvážný činit nepopulární a razantní kroky, musí být pokorný a slušný, musí být v protipólu proti opatrnému přešlapování, musí být praktickým politikem s výbornými komunikačními dovednostmi. Nový předseda musí mít silný leadership a charisma vítěze se silnou vizí ODS, jako strany s obnovenou důvěrou.

Nový předseda se Vám musí dívat zpříma do očí.

Dámy a pánové, děkuji Vám za Vaši pozornost. Dáte-li mi důvěru, jsem připraven Vás vést v těchto těžkých časech.

 

Edvard Kožušník

poslanec Evropského parlamentu